pondělí 29. ledna 2018

Fotoobraz...

... od firmy Saal Digital...
... využila jsem možnost přihlásit se do soutěže o produkt zadarmo v určité hodnotě, který proběhl internetem ke konci loňského kalendářního roku...
... firma mě vybrala a já měla možnost si nechat zhotovit obraz, mým úkolem je nyní, až mám obraz doma a je umístěn již na svém místě, napsat upřímnou recenzi na tento produkt...
... ráda bych napsala, že jsem o firmě Saal Digital měla už před soutěží určité povědomí - četla jsem několik recenzí, ze kterých jsem byla nadšená a nahlodaná si u německé firmy Saal Digital nechat vytisknout alespoň foto knihu...
... možnost využít akci fotoobraz za recenzi mi připadala jako super příležitost si firmu sama vyzkoušet...
... nejprve jsem musela vybrat tu správnou fotku našeho malého Čmeláčka... fotku jsem si představovala černobílou, laděnou do našeho černo-bílého obývacího pokoje... fotka měla mít také nějaký náboj a "skryté poslání", který bude mně, manželovi a jednou i Čmeláčkovi jasný... 
... poté jsem si na stránkách firmy Saal Digital našla program, do kterého bylo potřeba fotku nahrát...
... co se fotoobrazů týče, můžete si vybrat ze spousty možností tisku... na výběr je Alu-dibond, akrylátové sklo, pěněná PVC deska, rám se stínovou štěrbinou a fotoplátno...
... vybrala jsem si tisk na fotoplátno a nahrála fotku do programu... program se dá snadno ovládat, je v češtině a pokud fotku neumístíte dobře, jste upozorněni...
... za dva dny od objednávky jsem měla fotoobraz doma, firma Saal Digital za mě zaplatila i poštovné, s čímž jsem původně vůbec nepočítala, takže to bylo moc milé překvapení...


... fotoobraz rozhodně odpovídá mým představám, díky za perfektně a profesionálně odvedenou práci! ☺...


... na závěr bych ještě ráda napsala, že poté, co mi firma napsala, že mě pro recenzi na jejich výrobek zdarma vybrala, onemocněla jsem a nestihla jsem v termínu reagovat a využít kupón, který mi zajišťoval vše zdarma... sama jsem se již nepřipomínala a pokládala tak zkušební fotoobraz za ztracený... firma se mi sama ozvala a kupón mi prodloužila, což bylo úžasné gesto... děkuji za to, teď se mohu radovat z krásného fotoobrazu, který nám zkrášluje domov!...
... už teď jsem rozhodnutá, že si u firmy Saal Digital nechám vytisknout fotoknihu za loňský rok, takže s touto firmou rozhodně nekončím, naopak, moc se těším na další produkty, které si již zaplatím samozřejmě sama ☺...




... pokud si budete obraz objednávat, nezapomeňte si v objednávce zvolit i závěsný systém...
... to je snad jediný můj návrh na změnu, myslím si, že závěsný systém by měl být automaticky součástí objednávky... 


krásné dny všem! ☺

středa 17. ledna 2018

Dlouhá cesta PocketBooku k nám domů...

Napřed jsem přemýšlela, zdali svou příhodu vůbec zveřejnit... není to nic extra, co by se lidem nestávalo dnes a denně... na druhou stranu, třeba vás to alespoň pobaví... 

Čtečku, a v ní kolem šesti set elektronických knih, doma sice mám, ale jedná se o jednu z prvních Kindle čteček a měla jsem ji pořízenou již z druhé (možná i třetí) ruky... ne, že by mi nestačila, nebylo na ní nic rozbitého, funguje doposud jako by byla nová, ale protože čtu většinou večer v posteli, musím mít zapnutou lampičku nebo číst s čelovkou ☺... jelikož sdílím ložnici s oběma mými milovanými chlapy, rozhodl se taťka, že mi k narozeninám pořídí čtečku novou, s lepšími funkcemi a hlavně s podsvícením... aby měl ke spaní tmu a já ke čtení neztratila své pohodlí... ♥ starou čtečku určitě dál využiji, plánuji ji půjčit (i s knihami) své kamarádce na dobu nekonečnem ohraničenou...

PocketBook jsme objednali v neděli večer, den před mými narozeninami. Protože jsme cestu do Brna neplánovali, nechali jsme si čtečku (s ještě pár věcmi do domácnosti a jejich příslušenstvími) poslat domů. Za zhruba 100,- Kč si zaplatíte doručení přepravcem, kterého vám vybere samotná Alza... vybírají přepravce, který je tou dobou ve vašem kraji nejméně vytížený (a opravdu to vždycky funguje a dodání probíhá v ten den, který Alza garantuje). Dodání bylo garantováno na úterý přepravní společností DPD. A opravdu jsem mohla sledovat, jak byl balík uložen v depu našeho kraje, v úterý předán kurýrovi, od něhož jsem obdržela SMS, že přijede mezi 11:38 až 12:38. Od jedenácti jsme čekali, chvíli i za oknem v ložnici, kterým vidíme přímo před dům. Po dvanácté jsme šli obědvat a v jednu jsem si říkala, že pán má tedy dneska zpoždění... balíčku jsme se nedočkali ani ve dvě, ani ve tři a pak už jsme přestali doufat, že dojede... večer jsem se emailem i SMS dozvěděla, že jsem byla v danou dobu nezastižená. Chápejte, to mě naštvalo... Já, která jsem čekala i několik hodin po určené době... říkala jsem si, že další den to řidiči pěkně vytmavím. Nevadilo mi, že balíček mešká, vadilo mi, že o mně někde lžou...☺

Ve středu přišla znovu SMS od kurýra, že balíček přiveze tentokrát mezi 16:30 až 17:30 (přišlo mi to zvláštní, u nás jezdí vždycky dopoledne, maximálně kolem poledne) - čekali jsme, tentokrát už i s mužem, ale balíčku jsme se opět nedočkali... oznámení opět stejné... adresát nezastižen, to už mi vzteky tekly i čtyři slzy! ☺ Říkala jsem si, že to přece není možné... rozhodla jsem se zavolat na telefonní číslo, uváděné na stránkách přepravní společnosti... večer jsem se nedovolala, ráno mi to pro změnu dvakrát nikdo nebral... napsala jsem tedy email na nějaký kontakt pro reklamace. Email klidný, věcný... HURÁ, ODPOVĚDĚLI... napsali mi, že doufají, že se můj problém brzy vyřeší a že email postoupí na doručovací depo!!! ☺ a opět mi přišla SMS od kurýra, že zásilka bude dodána odpoledne kolem páté, čemuž jsem už nevěřila, navíc jsem měla odpoledne jiné nutné povinnosti, tak jsem konečně "rozklikla" na počítači DPD systém a zadala svůj PIN kód pro tuto zásilku a opět hurááá, objevila jsem i kontakt na řidiče... okamžitě jsem mu volala... vychrlila jsem na něj (snad ne moc hystericky, ale konečně jsem někomu mohla sdělit svoje pocity) celý svůj příběh a pán mi s klidem oznámil: "paní, to je všechno hezký, ale já jezdím Břeclav, ne vaši vesnici, ta je úplně mimo!" - dalo by se polemizovat o tom, kdo je tady mimo... ale tenhle pán opravdu zřejmě za nic nemohl... ještě že mě napadlo se zeptat, proč mám tedy v jejich systému uvedeno jeho číslo... naštěstí pán byl pohodář a zřejmě zvyklý na různé věci, zeptal se mě tedy na moje jméno... nakonec balíček našel... vozili jej už třetí den po Břeclavi (pán ne, ten jel tuto trasu po delší době, řidiči se prý střídají)... proč? To mi zřejmě zůstane už navždy záhadou... protože v systému byla adresa uvedená správně, na balíku byla adresa uvedená správně, jen jméno naší vsi bylo škrtnuto rukou a přepsáno na Břeclav - také rukou. 

Za těch několik dní nikoho nenapadlo, že je možná adresa správně, prostě než něco řešit, je jednodušší napsat, že adresát byl nezastižen a dál se věcí nezabývat, je jednodušší napsat, že se snad balíček brzy najde, předat email dál a nic pro druhého neudělat... nakonec jsem si díky pomoci pohodového chlapíka (ještě že ten mi stroze neřekl, Vaši vesnici nejezdím, na shledanou), našla svůj balíček sama... ve čtvrtek mi jej tedy nedoručili, ale pán mi slíbil, že zajistí, abych jej dostala v pátek. Ano, v pátek jsem se konečně setkala se svým novým mazlem PocketBookem...

Pokud mě již nějakou dobu sledujete, určitě víte, že mám moc ráda knihy, myslím tím klasické tištěné knihy... ovšem jsou situace, kdy je pro mě lepší využít čtečku... a jak to mám s klasickými a e-knihami? Některé mám jenom elektronicky, některé jen v tištěné podobě a některé mám v obou verzích... zatím v tom vůbec nemám systém... 

Zavedli jste si vy systém? Podělíte se o něj?

Hezký leden všem! ☺


úterý 16. ledna 2018

38... 2018...

... tak jsem někde četla, že roky, které končí osmičkou, bývají v jistém slova smyslu akční a plné změn (alespoň pro naši malou republiku... tak kéž by!)... ☺
... zajímalo by mě, zda to platí i na osmičku, která se letos objevila v mém věku... a že si na tolik let duchem nepřipadám, je vám všem určitě jasné... ☺ protože učitelky prostě duchem nestárnou, tedy alespoň ty, které nechodí do práce kvůli častému volnu a delší letní dovolené, ale ty, které prostě práce s žáky a studenty baví a naplňuje... 
... každopádně, když mi bylo osm, zažila jsem poprvé opravdový strach, protože moje maminka byla hodně nemocná a dlouhou dobu byla v nemocnici, ten stejný rok byl v nemocnici i můj mladší bráška a protože to byl rok s dvěma osmičkami na konci, všechno naštěstí dobře dopadlo...
... v osmnácti dostal můj život po různých puberťáckých peripetiích (a že jich bylo...) naprosto nový směr a nový obzor... díky moji kamarádi a spolužáci, že jsme spolu za ty dva roky vytvořili takovou skvělou partu - díky moje školní dvojčátko Luky, díky Peťo - Tobě asi nejvíc ze všech, díky Míšo, Honzíku, Pájo, Lucko, Leni, Hani, Evi, Miro, Marťo, Peti a další... byly to s vámi ty nejlepší studijní roky... i díky vám jsem našla nejen samu sebe, ale taky správné směřování svého dalšího života... ☺
... ve dvaceti osmi jsem se od rodičů z vísky a malého města přestěhovala do Brna (mnou doposud nepoznaného, protože jsem studovala v Olomouci a v Ostravě, taky dobře - Brno mi stále mělo co nabídnout) a našla jsem si nejen prima práci, ale hlavně toho nejlepšího parťáka pro život... velká změna jako hrom... ta nejlepší v mém životě a že mám nejlepšího muže pod sluncem, to tvrdím dodnes... ♥♥♥
... a tak jsem zvědavá, co mi tento rok přinese... vím, že to budou samé změny a už teď doufám, že to budou samé pozitivní změny...  po loňském roce plném vzestupů a pádů na mnou zatím nepříliš probádaná temná místa ve vlastní duši (to pochopí jen matky, které si podobnou zkušeností prošly), si něco sluníčkového zasloužím... ☺ a samozřejmě vím, že je to z veliké části jen a jen na mně a mém přístupu... 
... každopádně zase cítím to zvláštní vzrušení, které se mě zmocňuje vždycky, když potřebuji udělat nějaký velký zvrat ve svém životě, nějaké velké rozhodnutí... ☺

... protože na velké oslavy mě neužije, narozeniny začátkem roku jsme odbyli celkem nenápadně... dárky mě však velmi potěšily... ♥  DĚKUJI! ♥ (samozřejmě za dárky, děkuji však také za tipy na ně)










... a tady dva dary/ne-dary k narozeninám... o těch napíši více v dalších příspěvcích... ☺


středa 10. ledna 2018

Co jsme četli v zimě?

Knihy dostal Čmeláček nejen od Ježíška, ale také od Mikuláše a nějaké ještě i mezi tím... :) 

Leporelo O makovém semínku Čmeláčka zaujalo natolik, že jsme: 1. před Vánoci místo perníčků jeden den pekli makové koláče a 2. nechali jsme vyklíčit makové semínko a teď se o něj staráme, uvidíme, zda sklidíme další maková semínka... :)


Od Jiřího Kahouna máme do sbírky další knihu. V Dlouhonosech zlobí čerti vydal Knižní klub v roce 2016. Knihu ilustrovala Lucie Dvořáková. V Dlouhonosech se to špatnostmi jen hemží. Malí, velcí, mladí, staří, vem to čert - jeden lže, druhý škudlí, třetí krade a všichni na sebe dělají velké nosy. Pro čerta je to ráj na zemi. Když se ale místňáci k sobě začnou zničehonic chovat hezky, i zdejšímu čertu Pukavcovi dojde, že je zle. Blíží se Vánoce a lidem to úplně popletlo hlavy. Nápravu může zjednat jen zvláštní jednotka vyslaná samotným Luciperem, nejvyšším pekelníkem. Čerti Founě, Kalfus, Drbout a Čurda to ale nebudou mít s dobrými obyvateli Dlouhonos vůbec jednoduché. Nakonec Vánoce možná nejsou zas až tak špatný svátek! ☺


Knihu Louskáček jsem pro začátek zvolila tu jednodušší, kterou vydalo nakladatelství Svojtka & Co. Je zpracovaná podle příběhu E. T. A. Hoffmanna, ilustrace obstarala Valeria Docampo. Klárka dostane na Štědrý večer velmi zvláštní dárek - louskáček na ořechy. A ne ledajaký! Vypadá jako dřevěný vojáček s velkými zoubky na louskání ořechů. Čtenář s Klárkou vstoupí do jejích prapodivných pohádkových snů s obživlým vojáčkem Louskáčkem a jeho hrdinnou armádou v tomto kouzelném, bohatě ilustrovaném vánočním vyprávění. 





Od nakladatelství Svojtka & Co.  máme i další knihu, kterou měli v akci v Levných knihách. Je to obrazový průvodce s názvem Tajemství, záhady, rekordy v přírodě. Předně musím říct, že kniha je zatím na Čmeláčka těžká, ale i pro mě nesmírně zajímavá, co se informací týče, takže se třeba jednou bude i hodit. Kniha poskytuje vzrušující a podrobný pohled na mnoho úžasných, tajemných a nevysvětlených skutečností přírody. Krásné barevné ilustrace, neobvyklá a málo známá fakta o rostlinách, zvířatech a životě v oceánech vám fascinujícím způsobem přiblíží chování, prostředí a způsob života ohromného množství  organismů, jež můžete v přírodě najít. 



Knihu Vincek, vlk a Lucinka zřejmě většině z vás není potřeba ani představovat. Jde o nově vydané volné pokračování oblíbené knihy Pohrátky aneb cesta pavoučka Vincka, kterou doma opravdu zbožňujeme. Knihu napsala Pavla Soletka Krátká a Marie Madeira, nádherné ilustrace jsou od Marie Snášelové Štorkové. Knihu vydalo nakladatelství Elmavia, roku 2017. Pavouček Vincek, malý světoběžník a objevitel, už trochu povyrostl a vstupuje do učení. Není to však škola jen tak ledajaká - starý pavoučí král Kukichón jej posílá do školy Vlčí. Moudrý Vlk, přicházející z Říše hvězd pro tentokrát seznamuje svého učedníka se všemi Živly. Vinckovým úkolem je Živlům porozumět a povědět o svém poznání lidským dětem. To ale není úkol jednoduchý... Naštěstí má ve světě lidí kamarádku Lucinku. To je dívenka bystrá a vnímavá. Zdalipak společně dokáží rozzářit srdce malých i velkých dětí? ☺



Myslím, že tuto knihu už většina z vás ve své knihovně má. Pro nás je zatím ještě těžká, ale listujeme v ní společně rádi. V rámci toho, že Čmeláček přiřazuje zvířátka do míst, kde bydlí (například opice v pralese), mu ukazuji, kde je prales, Antarktida s tučňáky, atd. Zřejmě z toho ještě nic nemá a příliš tomu nerozumí, kniha ho však zaujala. Máme ji nyní z jediného důvodu. Když chvíli čekám, až Čmeláček doroste, knihy už nejsou k sehnání. Jedná se o ilustrovaný atlas plný fascinujících detailů rozmanitosti světa, od obrovských hor po malinké broučky - a všechno mezi tím. Jedná se o obrázkové putování po 42 zemích a 6 kontinentech na 51 dvoustranách. Knihu Mapy vydalo nakladatelství Host v roce 2016. Jejími autory jsou Aleksandra a Daniel Mizielińští



Doslova nááádhernou knihu Včely od Piotra Sochy, kterou vydalo nakladatelství Slovart, mám schovanou už přes půl roku. Prozatím jsem se začetla hlavně já. Chcete-li poznat království včel neváhejte s jejím pořízením. V knize se podíváte zblízka, jak včely vypadají, nahlédnete do jejich domova, seznámíte se s jejich zvyky. Sledujete, jak tančí, a odhalíte, kdy a proč to dělají. Zjistíte, proč se ocitly na Napoleonově plášti, a jakým způsobem vědci přišli na to, že včely byly na světě dřív než dinosauři. Vyzkoušíte si práci po boku včelaře, vydáte se s úly autem do mandloňových sadů, ochutnáte různé druhy medu. Hlavně pozor, ať vás nepobodají! ☺ Vzhledem k tomu, že náš dědeček je včelař, byla bych ráda, kdyby téma Čmeldu časem oslovilo a vyzkoušel si spoustu dalších věcí kolem včelaření i prakticky. ☺



Knihu Dubánci, příběhy jednoho roku napsali Leona Šťastná a Slávek Rydval. Ilustroval a nafotil ji Petr Václavek. Knihu vydalo nakladatelství Albatrosmedia. Dubánci skutečně existují! Jak jinak si vysvětlit, že právě představuji knihu plnou jejich příběhů, které sami autorům vyprávěli? Když se seznámili a překonali ostych, rozpovídali se o svém životě a o zážitcích, o kterých vy, když kolem dubů procházíte, nemáte ani ponětí. Nadšeně popisovali, jak se skamarádili s vodníkem Mníkem z rybníka Raubířníka, jak cestovali do Dubrovníku a potkali Poseidona nebo jak pomohli strašidlu Jakubovi, drakovi Kaštounovi či jelenu Poldovi. Dubánci totiž vždy vymyslí neobvyklý způsob řešení na všechny trampoty - svým typickým, legračním způsobem a s přátelským srdcem na dlani. ☺




Knihu Andromeda, elfka malá napsala Martina Chomátová, máma, která miluje život a učí se jak si hrát, každý den si užívat. Spoustu nápadů a inspirace najdete na jejím blogu. Knihu ilustrovala Marie Snášelová Štorková, takže krásné ilustrace jsou zaručeny. Je to kniha příběhů pro malé i velké. Na jejích stránkách se vydáte na toulky za poklady světa, budete objevovat talenty ukryté v každém z nás a za tím, čím vás mohou obohatit ostatní bytosti, se kterými se setkáte. Na toulkách s Andromedou také odkryjete bohatství, které vám na každém kroku nabízí příroda. ☺




Čekání na Vánoce s Luckou, Jendou a Martínkem od Aleny Popprové oceníme jistě více až před příštími Vánocemi. Knihu vydala Mladá fronta. Lucka je holčička, která se nikdy nenudí, a proto jí čekání na Ježíška utíká jako voda. Spolu se svými dvěma brášky, Jendou a Martínkem, vás provede adventním časem, plným nečekaných překvapení. Kniha je plná zvyků a obyčejů, leckdy i zapomenutých. Je opravdu skvělá! ☺






Vrcholem (a také knihou, kterou jsem na Hit hitu objednávala někdy v září a na její dodání čekala opravdu až do Vánoc) našich letošních knižních Vánoc je jednoznačně kniha od Petra Horáčka, která se jmenuje Dlouhá cesta. Vydalo ji nakladatelství Pinwheels v roce 2017 a pojednává o trpaslíkovi Františkovi. František je zahradní trpaslík, jehož údělem je stát v zahradě a naslouchat ptačímu štěbetání. František má ptačí štěbetání rád, ale zároveň by se sám rád do světa podíval. A tak jednoho dne vyjde malou brankou ze zahrady ven, rovnou do polí. Projde lesem, vyleze na kopec a zdolá hory... Kudy všudy jeho dlouhá cesta povede a kam až se František na své cestě dostane? A najde František nakonec to místo, kde je mu nejlépe? ☺



Malá, útlá knížečka s názvem Dřív, než půjdem spát od Petra Wagnera je plná krátkých veršovaných básniček. Zdařilé ilustrace jsou od Ilony Komárkové. Vydalo nakladatelství Bambook. Kniha patří k večernímu čtení. Je to knížka pro nejmenší o tom, že i zvířátka už jdou spinkat. Poetické obrázky a neméně  poetická předspánková čtyřverší pomohou dětem dostat se do peřin. 



Nakladatelství Portál vydalo knihu Vílí Býlí od Radomíra Sochy s ilustracemi Evy Chupíkové. Kniha přináší dětem nejen dobrodružné příběhy a poznání o pozoruhodném světě léčivých rostlin, ale také návod, jak si vyrobit svůj vlastní herbář. Holčička Janinka objeví na babiččině půdě starodávný ilustrovaný herbář. Je kouzelný a ukrývá v sobě spoustu překvapení. Po přečtení záhadných zaříkadel se Janinka dostane  do čarovné říše víl a skřítků, kde zažije neobyčejná dobrodružství a pozná mnohá tajemství týkající se léčivých rostlin. 



A České Vánoce Josefa Lady - moje srdcová záležitost. Jsem konzervativec, já vím. Michal Černík zpracoval kresby a vzpomínky Josefa Lady, přidal k nim verše a texty a vznikla další nádherná vánoční kniha, kterou vydalo nakladatelství BMSS-START

Krásné lednové dny vám všem! :)


středa 3. ledna 2018

NOVÝ ROK...

VŠEM VÁM PŘEJI KRÁSNÝ A POHODOVÝ ROK 2♥18, PLNÝ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, LÁSKY, SPOKOJENOSTI A ÚSPĚCHŮ... 

Letošní Vánoce jsme si všichni užili, především proto, že letos už z Ježíška a rozsvíceného stromečku měl Čmeláček dost rozum a všechno kolem Vánoc hodně prožíval... dárečků bylo víc, než bych si přála, měla jsem za to, že i doma dostane maximálně tři dárky a basta... ráda bych, aby se Vánoce u nás nesly v duchu radosti, pohody, žádných velkých dárkových očekávání... spíš abychom se soustředili na to podstatné a to je být pospolu, užívat si společného času... nicméně, neuhlídala jsem se a stejně bylo dárků pod stromečkem plno... ale ta radost, když Čmelda našel na balíčku svoje počáteční písmeno, ta ve mně vzbuzovala pocit štěstí... dárečky totiž letos rozdával už Čmelda sám a tohoto úkolu se zhostil s nadšením a poctivostí sobě vlastní... ☺

Čmeláčkovy dárečky se dají rozdělit do tří skupin - 1. knihy, ty vám představím v dalším článku... 2. Albi tužka - kouzelné čtení s knížkami a encyklopediemi (tedy zase knihy ☺)... 3. Doplňky k oblíbené vláčkodráze a od babiček a dědečků ještě pár gumových zvířátek. Čmeláčkův dopis pro Ježíška, na který mu Ježíšek odpověděl pohledem a razítkem, obsahoval pouze dvě věci, které by si přál - bylo to velké hasičské auto a semafor a závory k vláčkodráze... ♥ Tou skromností jsem byla potěšena, tak doufám, že jsme si letos nezadělali množstvím darů na problém do budoucna... ☺





Mamka našla pod jedličkou tuto dobrotu a pár knih, jak jinak... ☺

tahle obrovská knížka je tedy už dárek k narozeninám... ☺

Silvestr a příchod nového roku nijak zvlášť neslavíme... já jsem večer pracovala a učila se, Čmelda spal (ani půlnoční třískání všude kolem jej neprobralo) a taťka četl a koukal na film... večer s námi trávili naši chlupatí kamarádi, kteří se takových hlučných večerů k smrti bojí... Večer před koupačkou jsme vypálili všechny prskavky, co jsme měli, Čmeláček z nich byl nadšen... ☺ a ze zahrady jsme pozorovali barevné prskání nad Brnem... člověk by nevěřil, kolik lidí slaví už v sedm večer... ☺


Přestože pro mě bude tento rok hodně náročný a ve spoustě věcí převratný, ačkoliv jsem si to tak vůbec nepřála a ani jsem neplánovala, doufám, že mi zůstane i nějaký čas na psaní a sdílení článků... (ne jak tomu bylo poslední měsíce loňského roku)...